Šetření provedené na jaře roku 2021 ukázalo, že během epidemie poklesla výroba náhrad nehrazených z veřejného zdravotního pojištění a fixních náhrad zřetelněji, než náhrad snímacích a proplácených z veřejného zdravotního pojištění.
Na tyto a další témata, jenž se týkají nejen změny charakteru náhrad, hledalo odpověď šetření, které se uskutečnilo na jaře roku 2021. Šetření se zúčastnili zubní technici zaměstnaní v zubních laboratořích i zubní technici pracující ve vlastní praxi. Ve třetím díle se zaměříme na charakter náhrad zhotovovaných v zubních laboratořích. Působila účast zdravotních pojišťoven v systému stabilizačně? A volili zubní lékaři méně invazivní ošetření snímatelnou náhradou častěji?
První díl, který se věnuje ochotě zdražit, naleznete zde.
Druhý díl, jenž řeší pokles příjmů zubních techniků, naleznete zde.
Zubní technici zaměstnanci
Počet zhotovených náhrad hrazených z veřejného zdravotního pojištění zubními techniky zaměstnanci vzrostl, 27,3 % odpovědí. U 8,2 % dotazovaných vzrostl jejich počet i výrazně. V 31,4 % případů se jejich počet nezměnil. Pokles jejich počtu zaznamenal 41,3 % účastníků šetření, z toho u 11,7 % respondentů byl tento pokles významný. Kompletní výsledky ukazuje graf níže.
Zatímco počet náhrad hrazených z veřejného zdravotního pojištění u více jak čtvrtiny dotazovaných vzrost, počet nehrazených náhrad vzrost pouze u 9,5 % zaměstnaných zubních techniků. Jejich počet dokonce nikomu nevzrostl výrazně. Skupina 26,7 % respondentů nezaznamenala změnu v jejich počtu. Naprosté většině zubních techniků zaměstnanců, 63,8 %, počet zhotovených nehrazených zubních náhrad poklesl. Z této skupiny dokonce 21,2 % dotazovaných uvedlo, že poklesl jejich počet výrazně.
U naprosté většiny zubních techniků, kteří jsou zaměstnanci, 71,4 % odpovědí, převažovaly před epidemií náhrady nehrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Zároveň 36,4 % zubních techniků zaměstnanců přiznává, že epidemie změnila tento poměr ve prospěch hrazených náhrad. Ovšem stále více jak polovině respondentů se tento poměr nezměnil. Konkrétně se jedná o 54,5 %. Téměř desetina, 9,1 %, tvrdí, že poměr se jim změnil ve prospěch nehrazených náhrad.
Za dobu epidemie se počet zhotovené fixní protetiky žádnému zaměstnanci nezvýšil. U 18,2 % respondentů se od dob před epidemií tento počet nezměnil. Naprosté většině, 81,8 % odpovědí, se její počet snížil. Z toho výrazný pokles zaznamenalo 27,3 % dotazovaných.
Počet zhotovené snímatelné protetiky měl jiný průběh, byť pokles byl také výrazný. Skupina 37,7 % respondentů zaznamenala růst počtu zhotovených snímatelných náhrad, u 9,6 % byl tento růst i výrazný. Změnu nezaznamenalo 8 % účastníků šetření. Více jak polovina zubních techniků zaměstnanců i v této kategorii zaznamenala pokles počtu. V součtu to tvořilo 54,3 % odpovědí.
U většiny zaměstnaných zubních techniků před pandemií převažovaly fixní náhrady. Jednalo se o 71,7 % dotazovaných.
A u většiny tomu tak zůstalo, konkrétně u 58,3 % zubních techniků zaměstnanců, byť oponentní skupina byla téže početná. Jednalo se o 41,7 % respondentů, kde byl poměr objemu výroby fixních a snímatelných náhrad převážen na stranu snímatelných, jak ukazuje graf níže.
Zubní technik ve své praxi
Nezávislí zubní technici, kteří pracují ve vlastní praxi, nezaregistrovali tak vysoký nárůst počtu vyrobených náhrad hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Počet těchto náhrad vzrostl pouze u 18,4 % dotazovaných, z toho u 6,2 % techniků byl tento nárůst výrazný. Nejpočetnější zastoupení měla skupina, která si žádného nárůstu počtu náhrad z veřejného zdravotního pojištění nevšimla. Jednalo se o 37,5 % získaných odpovědí. Pokles v tomto segmentu náhrad zaznamenalo 43,3 % respondentů, z toho u 18,8 % z nich byl pokles výrazný, jak ukazuje graf níže.
U 44,2 % dotazovaných se nezměnil počet vyrobených náhrad nehrazených z veřejného zdravotního pojištění. Nárůst zaznamenalo pouze 1,1 % zubního technika ve vlastní praxi. Pokles počtu těchto náhrad pocítila nadpoloviční část respondentů, celých 54,7 %, z toho 16,4 % účastníků zaznamenalo výrazný pokles.
Převaha nehrazených zubních náhrad před pandemií nebyla v odpovědích tak výrazná, jako u zaměstnaných zubních techniků. Náhrady nehrazené z veřejného zdravotního pojištění převažovaly v praxích 52,9 % respondentů.
V naprosté většině praxí nezávislých zubních techniků se tento poměr nezměnil. Konkrétně se jedná o 64,7 % odpovědí.
U pětiny dotazovaných počet snímatelných náhrad vzrostl. Jednalo se o 22,1 % respondentů, u 7,8 % z nich dokonce výrazně. Dvě pětiny zubních techniků ve vlastní praxi, 42,9 %, nezaznamenali změnu v počtu snímatelné protetiky. Pokles v tomto segmentu udávalo 35 % respondentů, z toho 13,4 % z nich udávalo výrazný pokles, jak zobrazuje graf.
Počet fixní protetiky zaznamenal strmý pokles během epidemie, alespoň tak odpovídalo 71,8 % účastníků šetření v kategorii nezávislých zubních techniků. U pětiny, 20,9 %, se tento počet nezměnil a u 7,3 % dotazovaných tento počet vzrostl.
Před epidemií u nezávislých zubních techniků převažovala výroba snímatelných náhrad. Tuto odpověď uvedlo 57,1 % respondentů.
A tento fakt ani epidemie nezměnila. Odpověď, že epidemie nezměnila poměr objemu výroby snímatelných a fixních náhrad, byla u 78,6 % dotazovaných.
Šetření probíhalo prostřednictvím internetu (email, sociální sítě) v období jara 2021. Z tohoto důvodu již informace nemusí být dostatečně validní, ale mohou výrazně napovědět, jak se v průběhu epidemie Covid-19 vyvíjel obor zubní techniky.
Předchozí díly:
- díl – Více jak čtvrtina zubních techniků pracuje v zubních laboratořích, které naposledy zvedaly ceny svých výrobků před dvěma roky
- díl – Polovině zubních techniků poklesl v roce 2020 příjem o více než 30 %
Následující díl:
4. díl – Většina zubních laboratoří musela omezit investice
Zdroje: Vlastní šetření
Našli jste chybu, překlep, či nepřesnost? Napište na centrum@cess.cz, nebo dolů do komentářů.
3 komentáře