Zamyšlení o tom, jak často dostává nejnižší zaručená mzda na frak. Zejména v kombinaci s náhradami za dovolenou a zkráceným pracovním úvazkem.
Téměř ve většině zubních laboratořích se mzda konkrétního pracovníka nějakou formou odvíjí od jeho pracovního výkonu. Není výjimkou, že velmi často velikost mzdy mezi jednotlivými měsíci výrazně kolísá, protože kromě samotného výkonu zaměstnance se v ní projevují i sezónní vlivy. Kdy zejména konec roku a období před začátkem prázdnin je tradičně spojeno s větší poptávkou po výrobcích zubní laboratoře a naopak období prázdnin a začátek kalendářního roku je spojen s poklesem poptávky po protetických pracích. Tyto výkyvy často přináší nečekaná úskalí při výpočtu mzdy.
Náhrada za dovolenou a doplatek do nejnižší zaručené mzdy
Nedosáhne-li mzda příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy. A to bez ohledu na jeho zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost, což platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou, nebo podílovou mzdou.
Vysoké výdělky v předchozím kalendářním čtvrtletí v kombinaci s dlouhou dovolenou a nedostatkem dohotovených prací v konkrétním měsíci vytváří zvláštní situaci, kdy vysoké náhrady za dovolenou mnohdy zavdávají u některých zaměstnavatelů pocit, že nemusí zaměstnanci poskytnout doplatek do nejnižší zaručené mzdy v plné výši. Vždyť celková částka, kterou zaměstnanci poslali na účet je vyšší, než hodnota nejnižší zaručené mzdy, tak o co jde?
Úhrady částečných snímatelných náhrad vzrostly na 7300 korun. Více o tématu růstu úhrad za stomatologické výkony v roce 2023 zde.
Je třeba říci, že za dny, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy a za dny, kdy je zaměstnanec v práci, přísluší zaměstnanci mzda. Náhrady mzdy a dny, kdy zaměstnanec čerpal dovolenou, se pro účely posouzení doplatku do nejnižší zaručené mzdy do mzdy nezapočítávají. Mzda připadající na jednu reálně odpracovanou hodinu tedy musí být vyšší, než příslušná hodinová sazba nejnižší úrovně zaručené mzdy.
Příklad: Zaměstnanec zaměstnaný v zubní laboratoři jako zubní technik v měsíci čerpal 10 pracovních dní dovolenou. Náhrada mzdy za dovolenou u něj za těchto 10 dní činí 17 856 korun. Zbylých 12 pracovních dní pracoval v osmihodinových směnách. Za těchto 12 dní dokončil výrobky v hodnotě 15 738 korun. Mzdovým předpisem zaměstnavatele mu z této částky připadá podíl v hodnotě 33,3 %, což činí 5 246 korun. Nejnižší zaručená mzda u zubního technika v roce 2023 činí 24 100 korun za měsíc, nebo 143,3 korun za hodinu.
Protože zaměstnanec odpracoval v měsíci 96 hodin (96 * 143,3 = 13 757), měla by mu za odpracované hodiny náležet nejnižší zaručená mzda ve výši 13 757 korun. Zaměstnanec vydělal pouze 5 246 korun, náleží mu tedy doplatek do nejnižší zaručené mzdy 8 511 korun (13 757 – 5 246 = 8 511). Celková odměna za práci včetně náhrad za dovolenou bude 5 246 + 8 511 + 17 856 = 31 613 korun.
Průměrná mzda zubního technika v roce 2021 činila 36 976 korun. Více o mzdě a platu zubního technika zde.
Nejen náhrady za dovolenou se pro stanovení doplatku do nejnižší zaručené mzdy nezapočítávají. Do nejnižší zaručené mzdy se také nazapočítává mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
Zkrácený úvazek a pracovní doba nekrátí nejnižší zaručenou mzdu v přepočtu na odpracovanou hodinu
Obdobné je to i u „zkrácených úvazků“, které někteří zaměstnavatelé v oboru zubních laboratoří začali vytvářet, jako obranu před neustále se zvyšující nejnižší zaručenou mzdou, kdy poté stejně po zaměstnancích vyžadují čtyřicetihodinový pracovní týden. A nebo u zaměstnávání absolventů, kde mnohdy zaměstnavatelé považují za samozřejmost odpracovat množství neplacených přesčasových hodin, protože jinak by si dotyčný na sebe „nevydělal“.
Příklad: Zaměstnanec pracoval v zubní laboratoři 22 pracovních dní a odpracoval celkem 129 hodin. Je zaměstnán na poloviční úvazek (0,5), což v daném měsíci znamená 88 hodin. Za tento měsíc dokončil výrobky v hodnotě 47 214 korun. Mzdovým předpisem zaměstnavatele mu z této částky připadá podíl v hodnotě 33,3 %, což činí 15 738 korun.
Ačkoliv je vydělaná mzda 15 738 korun vyšší, než nejnižší zaručená mzda pro poloviční úvazek (24 100 * 0,5 = 12 050), která činní 12 050 korun, zaměstnanci náleží doplatek do nejnižší zaručené mzdy ve výši 2 748 korun, protože zaměstnanec nepracoval 88 hodin, ale 129 (129 * 143,3 = 18 486 ; 18 486 – 15 738 = 2 748). Celková hrubá mzda zaměstnance v daném měsíci bude 18 486 korun.
Nepracujte ve špatných laboratořích! Dodržování zákoníku práce je jedním z prvních indikátorů, kdy by měl zaměstnanec zpozornět. Už Friedrich Hayek popsal děj na trhu práce jako přesun zaměstnanců od neperspektivních zaměstnavatelů k perspektivním a z neperspektivních oborů do oborů perspektivních. Kdo je perspektivní zaměstnavatel, vám třeba může ukázat „Memorandum o zlepšení podmínek práce pro zubní techniky“, o kterém jsme psali zde.
Když pomineme, že se jedná o nekorektní jednání, které spíše prezentuje manažerské a ekonomické selhání zaměstnavatele, jež jeho zaměstnance spolehlivě otráví a absolventy od oboru odradí, tak stále platí, že každá odpracovaná hodina musí být nejen zaplacena, ale i průměrná hodinová mzda musí být vyšší, než příslušná hodinová sazba nejnižší úrovně zaručené mzdy.
A to ještě nemluvě o situacích, kdy je doplatek do nejnižší zaručené mzdy započítán jako dluh vůči zaměstnavateli a po zaměstnancích zubní laboratoře zpět vymáhán v jiných, pracovně úspěšnějších měsících.
Počet zubních techniků narazil na své dno a stagnuje okolo čísla 2700. Více o počtu úvazků pracovníků ve stomatologii zde.
Při pochybnostech se nebojte zeptat
Pokud máte pochybnosti o tom, že vám byla správně spočítána mzda a je nižší než nejnižší zaručená mzda, nebojte se zeptat. Dozorovým orgánem v problematice pracovně právních vztahů je Státní úřad inspekce práce. Zároveň Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce poskytují zaměstnancům i zaměstnavatelům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovněprávních vztahů.
Dlužnou mzdu za vás nevymůžou, ale pomůžou vám učinit základní vhled do problematiky a potvrdit, či vyvrátit vaši obavu ohledně výpočtu mzdy. Případně vás nasměrovat pro další řešení formou pracovně-právního sporu.
Poradenství může občan využít osobně v uvedené dny a hodiny, nebo telefonicky, případně prostřednictvím elektronické pošty. Informace o kontaktních místech, kde a kdy je poradenství poskytováno, naleznete na stránkách jednotlivých oblastních inspektorátů práce. Seznam oblastních inspektorátů naleznete v odkazu zde.
Setkali jste se s podobným chováním? Napište nám na mzda@cess.cz.
Našli jste chybu, překlep, či nepřesnost? Napište na centrum@cess.cz, nebo dolů do komentářů.