Počet zubních techniků za dvacet let poklesl o 43 %

Počet odborných pracovníků v oblasti zubní techniky poklesl, dle údajů ÚZIS, od roku 1998 o 43 %. V roce 2004 připadalo na jednoho zubního technika 1,5 zubního lékaře, v roce 2018 připadá na jednoho zubního technika už 2,7 zubního lékaře.

Podle Ústavu zdravotnických informacích a statistiky dosáhl obor zubní techniky maximálního počtu pracovníků v roce 1998, kdy v oboru pracovalo 4567 zubních techniků. Od té doby jejich počet setrvale klesá, jak ukazuje graf. V roce 2012 byl počet pracovníků v zubní technice o pětinu nižší a to 3651. Až do roku 2015 byl trend poklesu pozvolný s meziroční změnou do 5 %. Mezi lety 2015 a 2016 je meziroční pokles náhle na čísle -21 %. Tento rok znamená i pokles oproti maximálnímu počtu v roce 1998 o -42 % na číslo 2627. Následující rok, to jest 2017, dochází k meziročnímu nárůstu o 11 %, o 296 zubních techniků na 2923 pracovníků. Rok 2018 je opět rokem poklesu, kdy meziroční změna oproti roku 2017 je záporných deset procent a počet zubních techniků umazal růst z předešlého roku, je na čísle 2621 na svém historickém minimu a celková změna vůči maximální hodnotě znamená pokles o -43 %, jak ukazuje interaktivní graf.

Jak jsou na tom kraje

Dá se odhadovat, že jednotlivé kraje kopírují celostátní trend a ve všech krajích docházelo k setrvalému poklesu a od roku 2016 také ke stagnaci počtu zubních techniků. Vývoj jednotlivých krajů, které Ústav zdravotnických informací a statistiky publikuje mezi lety 2003 až 2013, je ve znamení tohoto poklesu. Průměrný pokles napříč všemi kraji za toto období činní -22,5 %. Statisticky nejvýraznější pokles je u Středočeského (-27,3 %), Jihočeského (-27,1 %) a Libereckého kraje (-26,6 %). Výrazné poklesy byly také v Ústeckém kraji (-25,9 %), Praze (-25,4 %) a Karlovarském kraji (-23,2 %). Moravskoslezský kraj (-22,9 %) a Kraj Vysočina (-22,4 %) vykazují téměř průměrný pokles. Nižší než průměrný pokles dosahují kraje Jihomoravský (-21 %), Královéhradecký (-20 %), Zlínský (-19,2 %). Statisticky nejmenší pokles byl u Plzeňského (-17,1 %), Olomouckého (-18,4 %) a Pardubického kraje (-19 %).

Jak jsou na tom jiné státy

V případě Německa, jak zachycuje graf, ale o setrvalém poklesu nemůžeme hovořit. Maximálního počtu zubních techniků je dosaženo v roce 2004, minimálního počtu Německo dosahuje roku 2007 se vzájemným rozdílem mezi oběma roky 15 %. Po proložení grafu regresní křivkou bychom mohli říci, že trend v počtu německých zubních techniků je stagnace a pokles zubních techniků spíše kopíruje Velkou recesi v obecné ekonomice v daném období. Poměr mezi počtem německých zubních techniků a zubních lékařů činil v roce 2005 1,3, v roce 2010 1,36 a v roce 2016 1,42. Poměr tedy vyrostl o 0,12 za 11 let. V Česku, za stejné období, od roku 2005 až do roku 2016, tj. 11 let, vzrostl o 1,1 bodu. Z původní hodnoty 1,6 v roce 2005 stoupl poměr přes číslo 1,9 v roce 2010 až na údaj 2,7 zubního lékaře na zubního technika v roce 2018. Zubní technik v České republice byl v roce 2016 schopen obsloužit téměř dvojnásobek zubních lékařů na rozdíl od svého německého kolegy. Z tohoto důvodu bychom mohli říci, že pokles a stagnace počtu zubních techniků v tuzemsku nemá globální oborové příčiny, ale s určitou mírou pravděpodobnosti bude způsoben lokálními vlivy.