Již delší dobu existuje koncept delegování rutinních intraorálních úkolů na pomocný nelékařský personál, kdy dostatečně kompetentní a vzdělaní pracovníci provádí vybrané stomatologické výkony místo zubního lékaře. Tím šetří lékařův čas a pacientovu peněženku.
Nash tyto pracovníky označuje podle role, kterou zastávají vůči zubnímu lékaři. Nazývá je jako substituční pracovníky. To jest pracovníky, jež přímo nahrazují v jasně definovaných případech výkon lékaře. Spojujícím prvkem těchto vybraných výkonů je nízké riziko poškození pacienta a dobře strukturovaný rozhodovací problémem, který z nich vytváří opakující se, běžně a jednoduše řešitelnou problematiku.
Klasická medicína používá substituční pracovníky už dávno
Zatímco ve stomatologii jsou nelékařští poskytovatelé stomatologické péče relativně novou profesí, klasická medicína tyto pracovníky používá dlouho a běžně. Dnes už bychom si bez nich poskytování některých zdravotních služeb ani neuměli představit. A ani by bez nich poskytování moderních zdravotních služeb nebylo ekonomicky možné, alespoň minimálně tak široké populaci.
Podobně jako u běžné medicíny i v případě stomatologie může být užívání těchto poskytovatelů nástrojem, aby stomatologické praxe zvýšily dostupnost zubní péče pro nedostatečně obsluhované skupiny populace a zároveň tato pracoviště generovala dostatečný zisk.
Substituční pracovníci zvyšují efektivitu a přináší vyšší zisk
Zapojení nelékařských poskytovatelů stomatologické péče zvyšuje efektivitu systému poskytování zubní péče a odstraňuje bariéry jejího čerpání.
Cílem této dělby práce je tedy vyšší produktivita práce, nižší náklady a lepší technologické možnosti, které by jinak nemohli být plně využity při konvenčním systému ošetřování. Existují přesvědčivé důkazy, které spojují právě zvýšenou produktivitu organizace s využíváním tohoto pomocného personálu. Delegování je běžným nástrojem pro zvyšování produktivity a produkční kapacity ve všech myslitelných oborech, proč by to tedy ve stomatologii mělo být jiné?
Kdo jsou nejčastěji substituční pracovníci?
Profese dentální hygienistky přišla do České republiky v roce 1996. Od té doby se tento mladý obor dynamicky rozvíjí. Roste počet praktikujících dentálních hygienistek a hygienistů. Většina z nich má velkou zásluhu na popularizaci „čištění zubů“ a zvýšení povědomí o zubní hygieně mezi širokou veřejností. Více zde.
Mezi nejčastěji v současnosti využívané stomatologické nelékařské pracovníky substituční povahy patří Dentální hygienistky, Denturisté/Kliničtí zubní technici, Zubní terapeuti a Ortodontičtí asistenti. O dvou posledně zmíněných bude řeč dále.
Profese denturisty/klinického zubního technika ve světě zhotovuje a opravuje snímatelné náhrady přímo pro pacientovi. V České republice toto povolání zatím neexistuje. Speciálně vzdělaný zubní technik v tomto případě nahrazuje práci zubního lékaře a sám vykonává i ordinační fáze zhotovení snímatelné náhrady, jako je otiskování, registrace mezičelistních vztahů, zkouška a odevzdání náhrady. Více zde.
Zubní terapeuti/Terapeuti orálního zdraví (Dental therapists/Oral health therapists)
V mnoha částech světa je přístup ke stomatologické péči nedostatečný. Mnoho zemí se tento stav snaží zvrátit a v současnosti využívá zubní terapeuty, aby zvýšilo na svém území dostupnost zubní peče. Profese zubního terapeuta se mnohdy používá komunitně a je primárně zejména zacílená na děti.
Zubní terapeuti poskytují kvalitní preventivní zubní péči, ale také jsou dostatečně vzděláni k poskytování léčebné stomatologické péče. Zhotovují výplně a případně provádí jednoduché extrakce.
Zubní terapeuti provádějí oproti zubním lékařům užší škálu stomatologických výkonů, ale mají menší nároky na dobu a kvalitu vzdělávání. Taktéž mají oproti zubním lékařům nižší nároky na velikost svého mzdového ohodnocení. Výzkumy potvrzují, že zubní terapeuti poskytují vysoce kvalitní péči, která je nákladově velmi efektivní.
Taktéž přítomnost zubních terapeutů pracujících v nedostatečně obsluhovaných komunitách napravuje případný nedostatek zubních lékařů. Existence profese zubního terapeuta snižuje i tlak na systémy veřejného zdravotního pojištění. V severoamerické Minnesotě byla tato zdravotní politika spojena s celkově lepším přístupem k zubní péči u dospělých jedinců s nízkými příjmy.
Zubní terapeuti a terapeuti orálního zdraví mohou pracovat v tradičních zubních ordinacích a klinikách nebo také v komunitním prostředí, jako jsou školy nebo pečovatelské domy.
Ortodontičtí asistenti/terapeuti (Orthodontic auxiliaries)
Ortodontičtí terapeuti jsou zdravotničtí pracovníci, kteří mohou na základě lékařské indikace provádět reverzibilní ortodontické postupy. Ve skutečnosti to zahrnuje většinu ortodontických postupů, jako je například lepení zámečků, výměnu obloukových drátů a podobně.
V současné době se ortodontičtí asistenti vyskytují ve dvou třetinách evropských zemí a existuje podpora konceptu delegování rutinních intraorálních úkolů na tento substituční personál.
Větší zapojení nelékařského personálu jako nejjednodušší řešení
Může být pro společnost levnější posílit kapacitu systému poskytování stomatologické péče o tyto substituční pracovníky, než vzdělávat více lékařů. Také pozitivní efekt ze zapojení těchto pracovníků, v podobě zvýšení produktivity systému, může přijít dříve, než by tomu bylo u vzdělávání samotných zubních lékařů. Nemluvě o příchodu pozitivních dopadů konkurence v rámci systému zubní péče na konečného konzumenta.
Je zvláštní, že v současné stomatologii jsme schopni se úspěšně přeshraničně inspirovat moderními technologiemi a materiály, ale moderními formami organizace práce nikoliv. Natož je přenést do České republiky.
Zdroje:
Orthodontic auxiliaries: the way forward? N.E.Atack, J.R. Clark, O. Keith, C.D. Stephens, J.R. Sandy
Orthodontic therapists–a challenge for the 21st century. T. Hodge
Expanding the Dental Team Susan K. Urahn, Alexis Schuler
Našli jste chybu, překlep, či nepřesnost? Napište na centrum@cess.cz, nebo dolů do komentářů.
